Směřování cestovního ruchu na Třebíčsku
Strategie rozvoje je jako jízdní řád s mapou. Pro destinaci Třebíčsko-moravská Vysočina jsem zpracovala osmiletý plán rozvoje cestovního ruchu.
Nejde to udělat jen tak od stolu. Já to tak nedělám. Zajela jsem za členy, což jsou města v regionu, a mluvila s těmi, kteří mají na starost cestovní ruch. Většinou to byli ředitelé kulturních středisek nebo pracovníci turistických informačních center. Ptala jsem se na jejich poznatky z terénu, zajímala jsem se o jejich plány. Chtěla jsem vědět, jak jsou na tom s návštěvností, co vše můžeme a co nemůžeme turistům nabídnout, jaké mají propagační materiály a jak spolupracují s provozovali hotelů a penzionů a také majiteli restaurací, kaváren.
Sestavili jsme přehled veškeré turistické nabídky v destinaci. Dosud totiž nebylo nikde na papíru sepsané, co vše na Třebíčsku mohou turisté vidět a zažít. Sáhli jsme i tam, kde to cestovní ruch bolí a popsali oblasti, na kterých je potřeba zapracovat. Vznikly projektové listy, tedy jízdní řád, podle kterého se v destinaci pojede.
