Peníze na vybavení školy ve Vedrovicích

Oslovili mě s prosbou, jestli jim umím pomoci. Vymyslela jsem pro ně projekt Vybavme společně školu.

Cíl je jasný – pomocí dárců vybavit školu potřebným vybavením. To lze dvěma způsoby. Donátor pošle finance, nebo zakoupí konkrétní nábytek či pomůcky. Připravili jsme tedy dvě darovací smlouvy (finanční a materiální). Obě jsou ke stažení na webu vedrovické školy, takže žádné velké papírování a mailování. Když se někdo rozhodne něco darovat, je fér mu maximálně ulehčit celý proces.

Každý chce vědět, na co jeho peníze půjdou. Proto bylo nutné připravit seznam, co škola potřebuje. Požádala jsem paní ředitelku, aby ho doplnila i o odkazy, aby se potenciální dárci mohli podívat, jak knihovnička, židle, polička vypadá. Díky tomu, že seznam obsahuje každou jednotlivou položku, potenciální dárce má široký výběr. Najde tam poměrně dost školního vybavení, které se pohybuje řádově kolem několika stovek až tisíc korun. Cílem projektu je oslovit nejen místní, rodiče, ale i absolventy a vůbec ty, kteří mají vztah k Vedrovicím, k regionu, ale i ty, kteří chtějí přispět na podporu kvalitního vzdělání a komunitního života na vesnici. Konkrétně, viditelně, s dopadem do reálného života. I já jsem přispěla. Mám radost, že jsem objednala do školy knihovničku. Přijde mi, že to má smysl. A když tam půjdu na návštěvu, mohu si říct, že jsem udělala fakt dobrou věc. Mimochodem ve Vedrovicích je škola centrem života – rádi do ní chodí senioři, lidé se tam setkávají, vzdělávají, tráví spolu čas.

Příběh. Proč, jak a k čemu? Na webu školy jsme vytvořili viditelnou záložku s názvem projektu Vybavme společně školu. Tady se dočtete celý příběh, je krátký, ale výstižný. Doplnila jsem ho videem, kde ředitelka Hana Vančurová a starosta Richard Janderka provází novými učebnami. Video umocní text. Umožní podívat se přímo do školy a přímo slyšíme, jakou má paní ředitelka a starosta představu a co mají v plánu. Není to o „natahování ruky“, je to o společném projektu, o kterém dává škola vědět ostatním a ptá se, jestli do toho půjdou s nimi.

Jak se přidat? Na web školy jsme pod příběh a pod video připravili stručný návod. Když už to člověka chytí za srdce, ať má okamžitě možnost udělat správnou věc. Pokud by musel složitě zjišťovat, jak pomoci, kam poslat peníze, ptát se, jestli může židli a stůl koupit sám atd., ztrácíme jeho prvotní nadšení. A to přeci nechceme.

Jména dárců. Seznam vybavení je stále aktualizovaný a doplňovaný i o jména dárců, kteří zakoupili vybavení nebo na některé přispěli. Pokud tedy chtějí být zveřejněni, protože jsou i tací, kteří chtějí zůstat v tajnosti. Proč by ne? V plánu je také připravit seznam dárců, který bude u vstupu do školy trvale umístěný. Firmy si mohou nechat označit třeba pracovní ponk nebo interaktivní tabuli svým logem. Je v pořádku říct a ukázat, kdo přispěl.

Říct o tom všem. Všechny důležité informace – příběh, video, seznam vybavení, darovací smlouvy jsou na školním webu. Nezapomněli jsme ani na web obce. Spoléháme také na Facebook. Hlavně díky videu se příspěvek těší značné oblibě a lidé ho sdílejí. Pan starosta a paní ředitelka se pustili do oslovení firem ve svém okolí a velký kus práce je na jejich bedrech. Znovu však opakuji, že tento projekt jsme připravili tak, aby byl zřejmý proaktivní přístup. Víme, že v dnešní době je každá koruna drahá. Ale také si myslíme, že toto je investice do dětí, do budoucnosti a má smysl.

To ještě není vše. Bude den otevřených dveří. Až to bude možné a vládní opatření a hlavně epidemie dovolí, pozveme místní i přespolní, aby se přišli podívat. Učebny budou sice prázdné, ale… paní ředitelka návštěvníkům představí, co by zde jednou chtěli mít. Na stěny rozvěsí obrázky plánovaného vybavení. A pokud to někomu přijde jako fajn nápad – pomoci vybavit školu – může si hned na místě rezervovat třeba lavici nebo skříň, kterou zaplatí či objedná.

Kdo ví, jak to dopadne. Já tomu věřím. A věřím, že dáme příklad našim dětem, které pak svým dětem třeba řeknou – tato škola je naše, společně jsme si ji vybavili, tak si toho važte a chovejte úctu ke vzdělání a ke komunitnímu životu na vesnici stejně jako vaše babičky a dědečkové.

Tento projekt není jen o materiálním vybavení školy, ale také o soudržnosti, o komunitě, o podpoře vzdělání, o hodnotách, které předáváme z generace na generaci.