Méně reklamy, více veřejného prostoru

Nadužívaná reklama a označení provozoven ve stylu „každý pes jiná ves“ v historických centrech a městských památkových zónách degraduje veřejný prostor.

Tak nějak cítíme, že se nám tam nelíbí a nechceme tam trávit čas. Této přehlcenosti se říká vizuální smog. Reklamu mám přitom ráda. Je odrazem doby. Věnovala jsem se jí i ve své diplomce na vysoké škole – Reklama jako výstižný obraz doby. Moc mě to bavilo. Všeho moc ale škodí.

 

V Třebíči práskli do stolu

Radnice v Třebíči představila v polovině listopadu manuál pro předzahrádky a regulaci reklamy v historickém centru. Setkání s městským architektem Petrem Ondráčkem jsem moderovala a do ruky se mi dostal Manuál tvorby veřejného prostranství města Třebíče. Zdařilá publikace s množstvím příkladů. Ukládám si ji do poličky s knihami o reklamě.

Třebíč je totiž městem památek UNESCO, v letošním roce sem přijelo 82 000 turistů (a to je covidový rok). Chtějí nasát atmosféru toho, proč je město vůbec na prestižním světovém seznamu. Je to proto, že tu po staletí žili svorně vedle sebe dvě náboženské komunity – židé a křesťané. Reklamní plachty na domech, přeplácané výlohy, kde kvůli změti všeho možného ani nenajdete otevírací dobu není to, co turisty zrovna nadchne. Mně se to také nelíbí. A to mám reklamu ráda. Jenže musí být vkusná a být v souladu s charakterem veřejného prostranství. Jde to. Od nového roku 2022 to tak v Třebíči bude.

 

A řekli ne

V Třebíči řekli ne. Ne zhlceným fasádám, ne reklamě tištěné na domácí tiskárně a psané fontem Comics, ne velkoplošným obludám na historických domech, ne extrémně nasvětlené či blikající reklamě, ne reklamě, která je neaktuální svými informacemi, špinavá a prostě fuj.

 

Odpověděli také jak na to

Jak má tedy vypadat vkusná reklama v památkovém zóně? Nesmí překrývat architektonické prvky. Preferuje se jeden reklamní prvek na provozovnu. Předpokládá se totiž, že zákazník umí číst a není potřeba mít název kavárny na domě vyvěšený třikrát. Kvalita a originalita by měla být podstatou reklamy. Proč se toho tedy majitelé provozoven nedrží, nevím. Chtějí vyniknout? Rada architekta i moje  – nechť vtisknou do svého loga či reklamy nápaditost a svůj styl a její zpracování nechají na šikovných řemeslnících. Takový vývěsní štít zpracovaný uměleckým kovářem zaujme rozhodně více než blikající nápis se siluetou nápoje. Musíme také myslet na bezpečnost i na nevidomé. Reklamní stojany nesmí zasahovat do pěšího koridoru. Nikdo snad nemá rád zakopávání a vyhýbání se reklamním Áčkům. Co mě dokáže hodně rozlítit, jsou staré a neudržované reklamy. Vždyť vizitka obchodníka je reklama – čistá, aktuální, udržovaná. Nebo se mýlím?

 

Dokonce přihodí peníze. Těm, kdo požádají

Nesmím zapomenout, že radnice nabízí majitelům provozoven na nové označení obchůdků a restaurací a kaváren peníze. A to je fajn, když město motivuje obchodníky a přivádí je k tomu, že by bylo fajn se zamyslet nad tím, jak (ne)vkusnou reklamu používají a co o sobě říkají. Propána tím nechci říct, že všichni mají v Třebíči blbě označené provozovny a přeplácané výlohy. To zas jako ne.

 

Přijeďte se podívat příští rok (2022) do Třebíče. Bude tam nové rekonstruované Karlovo náměstí, regulovaná reklama v historickém centru a předzahrádky v souladu s manuálem tvorby veřejného prostranství. Mělo by ubýt aut a lidé dostanou více prostoru.